Tuhle zastávku Poháru Ladova kraje jsme si nemohli nechat ujít. Nejen proto, že Jarní běh pod lyžařským můstkem Hrušov pořádá Obik, respektive senohrabští lyžaři, ale hlavně: 60. ročník závodu, původně známého jako Jarní běh U Kanálu, je prostě něco, co milovníky tradic ze ZajKova nemůže nechat chladnými.
Nejnažhavenější byli naši mládežníci. Na trať 1700 metrů vyrazili společně s děvčaty – a děly se divy. To když Vojta soustředil veškeré svoje vnímání na úprk a nedbaje pokynů pořadatelů vydal se obkroužit louku – když se tak běželo vloni, tak letos se tak prostě poběží taky! Volání davu Vojto!!! ho nezastavilo, ba co víc, pohánělo kupředu, nakonec však přeci jen pochopil a startovalo se znovu. Jako správný Homol… Douda si však prosadil svou a k nesmírné radosti zbytku startovního pole běželi to kolečko po louce s pěkným kopcem na úvod všichni. „Běželo se mi dobře, akorát ten brod byl studenej. Byl jsem první, takže spokojenost,“ ohodnotil svůj výkon Vojta, přičemž Ondra svůj průběh brodem popisoval v mokrých elasťákách spíš jako „sednutí“.
Dospělí borci a borkyně absolvovali 4,7, respektive 3,5 kilometru, skokanem dne jsme vyhlásili Páju, který zdolal trať o 3,5 minuty lépe než vloni a má našlápnuto k sezóně snů. Jestli se mu podaří do Vltava Runu shodit těch 10 kilo, jak „jsem se debilně vsadil v práci“, bude naší hvězdou nejzářivější. (Mimochodem, Zdenda nebloudil, Péřa běžel stejně jako vloni, Vláďa se o půl minuty a tři pozice zlepšil – bohužel zase brambora – a Dejv si o 9 vteřin pohoršil, zato si dal chutný finiš s jediným dorostencem na trati, takže taky spokojenost, no a Janinka rozdávala v cíli úsměvy už před startem, takže forma je prostě nastavená u všech na výbornou).
Tak uvidíme, koho uvidíme na startu Běhu krásných vyhlídek 1. května, rozhodně se však na všechny těšíme 6. 5. v Zaječicích při již 5. ročníku Zaječického bůra.
